http://horice.safarikovi.org/  
 

Zpráva o vítězství osádky S/Ldr V. Veselý a Sgt Z. Nečas nad He-177


FORM F



Od: Zpravodajského důstojníka 68. perutě
Pro: Velitelství stíhacího letectva
Velitelství 12. stíhací skupiny
Zpravodajského důstojníka RAF Coltishall
Datum: 25. července 1942


/A/ 23/24. červenec 1942
/B/ 68. peruť
/C/ Beaufighter Mk I, Mk VII AI, 4 kanóny a 6 kulometů
/D/ 00.35 hod
/E/ Přibližně 100 mil, 1400 - 1450 od základny
/F/ Lehká oblačnost, větší v různých výškách
/J/ Jeden He 177 zničen


    Hlavní zpráva: S/Ldr Veselý a Sgt Nečas startovali z Coltishallu ve 23.20 hod. a ihned byli převzati pod kontrolu CHL, kontrolor F/Lt Everett. Kontrola je navedla na několik různých kurzů s výsledkem jednoho mizejícího kontaktu, který nebyl sledován.

    Beaufighter byl potom vyslán na hlídku do výšky 10.000 stop a několik minut poté byl naveden na nepřátelský letoun letící v 7.000 stopách. Pilot pod kontrolou CHL prudce naklesal o 3.000 stop níže. Pilotovi bylo sděleno, že je příliš vpředu. Ten ubral plyn, odklonil se o 100 vpravo, počemž byl navázán kontakt na letoun, pohybující se mírně nad nimi, ve vzdálenosti dvou mil. Protivník letěl rychlostí 230 mil/h a klesal. Pilot naváděný jeho radiooperátorem spatřil na 300 yardů proti mrakům mírně nad sebou siluetu, jelikož Měsíc velmi jasně svítil a jeho záře prostupovala mraky.

    Nepřátelský letoun kličkoval doprava a doleva, za chvíli nahoru a dolů. Pilot po rozkazu stroj identifikovat vystoupal po jeho levoboku a tuto polohu udržoval. Skrze díru v mracích byl letoun proti Měsíci výborně vidět a pilot se původně domníval, že je to velký dvoumotorový létající člun, ale pro jeho vysokou rychlost 230 mil/h to nemohl být on. Potom bylo zamýšleno, že je to Wellington, ale na ten byl stroj příliš velký. Měl jednu velkou směrovku a také malou délku trupu mezi odtokovou hranou křídla a náběžnou hranou vodorovných ocasních ploch. Pilot proto identifikoval letoun jako He 177.

    Vizuální kontakt byl poprvé ztracen v mracích, ale pilot potom provedl odklon vpravo a kontakt byl opět navázán na vzdálenost 1 1/2 míle. Přibližoval se rychlostí 250 mil/h a po 10ti minutách letu byl vizuální kontakt opět navázán. Během celého stíhání letěl Heinkel na kursu 1400 - 1450.

    Pilot se přiblížil na 100 yardů přímo ze zadu, avšak neviděl žádné stopy po výfucích. Palba byla otevřena kanóny a kulomety na vzdálenost 100/150 yardů ve výšce 1.200 stop. Trasírky opětované palby prolétly pod Beaufighterem. S/Ldr Veselý byl oslněn zásahy na nepřátelském letounu, uhnul proto vlevo, přičemž ztrácel zaměření nepřítele, který se převrátil vpravo pod pravým křídlem Beaufighteru. Když operátor viděl He 177 naposledy, padal tento střemhlavě do moře z výšky 500 stop. Je jasné, že letoun pikující z této výšky nemohl let vybrat a proto je nárokován jako zničený. Operátor hlásil, že tento Heinkel se zadním střelištěm se poněkud podobal Wellingtonu.

    Po boji začal pilot stoupat do 3.000 stop a navázal kontakt na letoun nad sebou ve 4.000 stopách. Tento kontakt reprezentoval prudce kličkující letoun. Beau se přiblížil do minimální vzdálenosti, kde byl 100 stop pod nimi spatřen neidentifikovatelný letoun. Pilot přibrzdil, aby se dostal do příhodné pozice, ale letoun provedl zatáčku o 900 doprava a unikl do mraků v 1.000 stopách. Po prostudování siluet a provizorních náčrtků je nyní S/Ldr Veselý přesvědčen, že nepř. letounem byl He 177.

    Z 20mm kanónu bylo vystřeleno 105 ran kuliček a 102 ran H.E.1.

    Vnitřní pravý kanón přestal střílet po 25ti ranách, jelikož jedna prázdná nábojnice nebyla vyhozena.

    Z kulometů Browning bylo vystřeleno 120 ran A.P. a 60 ran Mk VIZ. Žádný se nezastavil.

............... P/O
Zpravodajský důstojník
68. peruť
V. Veselý S/Ldr


Up

Copyright © Eva & Jan Šafaříkovi