Svatopluk JANOUCH

Pochází z Holína, kde se narodil dne 6. listopadu 1913 v rodině zemědělce. Již na počátku 20. let hospodařili jeho rodiče v Sobčicích, kde se věnovali zahradnictví. Po absolvování jičínské reálky nastoupil vojenskou službu, byl přijat do letecké akademie a v roce 1938 byl u hradeckého leteckého pluku velitelem stíhací letky.

V červnu 1939 odešel přes Ostravu do Polska a odtud do Francie. Jako většina českých letců v emigraci byl nucen vstoupit do francouzské cizinecké legie, kde sloužil za ponižujících okolností na území Afriky v Sidi Bel Abes. Po vzniku druhé světové války mu byl umožněn vstup do francouzského letectva. Jak se sám zmiňuje ve své knize "Světla a stíny", poznal tam hluboký morální rozklad francouzské společnosti a zároveň i zaostalost výzbroje francouzské armády.

Od 25. dubna 1940 se účastnil jako stíhací pilot a velitel stíhacího roje řady leteckých soubojů, při nichž byl též raněn. Po kapitulaci Francie v červnu 1940 podařilo se mu odplout do Anglie. Tam byl zařazen do 310. stíhací perutě RAF jako velitel letky. V té době byl v hodnosti kapitána letectva.

V roce 1940 bojoval v bitvě o Anglii, kdy hrozila invaze Němců na britské ostrovy. Později byl ze zdravotních důvodů přeřazen k leteckému operačnímu štábu RAF, u něhož setrval až do kapitulace Němců v roce 1945. Za svoji činnost ve francouzském letectvu byl jako jeden z mála vyznamenán řádem čestné legie a mnoha dalšími britskými a československými vyznamenáními. V letech 1940-41 sestřelil pět nepřátelských letadel a byl sám 3 krát sestřelen a raněn.

Po návratu do osvobozené vlasti působil na vojenské letecké akademii v Hradci Králové.

Svatopluk Janouch po návratu z Anglie napsal knihu vzpomínek "Světla a stíny", kterou v roce 1947 a 1994 vydalo nakladatelství "Naše vojsko". Vyzpovídal se ze svého zklamání nad lehkomyslnou francouzskou demokracií, která tak lehkovážně obětovala svého spojence ČSR. Francie sama na to pak doplatila katastrofální porážkou své armády a čtyřletým bombardováním spojeneckým letectvem. Janouchova kniha má svoji platnost i dnes. Za připomínku stojí jeho slova: "Žil jsem a přežil jsem, že jiní padli. Krutým mi připadá dnes čas, který jde kolem a do měkkého oraniště života, strastí a sobeckých zájmů zašlapává velké činy. Tak často a tak snadno se na ně zapomíná."

Svatoplukova matka a bratr Bohumil byli v létech 1942-45 internováni německými okupanty ve Svatobořicích v táboře pro příbuzné vojáků bojujících proti Němcům. Otec udolán pronásledováním zemřel.

Čsl. strana lidová uspořádala dne 20. ledna 1946 přednášku škpt. Janoucha v hotelu Saal v Hořicích. Jak uvádí tehdejší tisk, byla přednáška strhující a místnost zcela přeplněná.

Po únorových událostech 1948 předvídal vývoj politické situace a znovu odešel do exilu. Zprvu byl ve Francii, po roce trvale zůstal v USA, kde byl zástupcem ředitele letiště v New Yorku. Zemřel v dubnu 1966 v USA. Jeho urna je uložena v rodinné hrobce na hřbitově v Sobčicích. Jak si přál, vrátil se do rodné země, za jejíž samostatnost neváhal mnohokrát nasadit i svůj život.

Rozkazem MO ČSFR č. 0103 ze dne 29.5.1991 byl jmenován do hodnosti

"plukovníka in memoriam".